Ženy nesoucí inspiraci: Michaela Bakala

Rozhovor Michaely Bakala pro časopis Top Class: Za každým jejím počinem je cítit stopa perfekcionalismu. Michaela Bakala se už kdysi jako studentka na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění podílela na organizaci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. A prestižní projekty lemují její profesní dráhu dál. Zastávala pozici vedoucí tiskového oddělení Občanské demokratické strany. Stála za vznikem České Miss, kterou posléze vedla a rozvíjela 10. Je členkou představenstva českého mediálního domu Economia, dohlíží na rozvoj pražského společenského a kancelářského komplexu Forum Karlín a obchodní strategii českého prodejce luxusního zboží Luxury Brand Management. Aktivně se zapojuje do programu nadací Bakala Foundation v České republice a Fondation Zdenek et Michaela Bakala ve Švýcarsku, kdy je předsedkyní jejich správních rad. V neposlední řadě je patronkou projektu Top ženy Česka, který cení významné dámy z veřejné i soukromé sféry České republiky. Patříte mezi inspirativní ženy, které zvládají několik vysoce postavených profesních funkcí. Bylo pro vás těžké prosadit se ve sférách, které jsou mnohdy doménou spíše mužů, kteří na ženy mohou pohlížet trochu spatra? Setkala jsem se s tím záhy poté, kdy jsem vyhrála soutěž krásy. Tím dostanete nálepku, že když jste oceněná Miss, modelka, tak k tomu přece nemůžete být ještě chytrá. Ovšem myslím si, že zejména dnes uspět ve vysoké pozici je těžké jak pro ženy, tak i pro muže. Když jsem začínala v 90. letech, byl trh plný možností. Kdo chtěl pracovat, uměl jazyky, ten dostal šanci a to tehdy, myslím, urychlilo i můj růst, kdy jsem obsadila vyšší pozice. Jaké zkušenostmi s ženami ve vysokých pracovních pozicích máte vy? Obklopujete se jimi ráda? V anketě Top ženy Česka, které jsem patronkou, jsme zjistili, že firmy, které mají ženy ve vedení, mají lepší ekonomické výsledky. Dnes si zvykáme na to, že ženy čím dál častěji zastávají vyšší pozice. Z vlastních zkušeností mohu říci, že jsem vždy pracovala v týmech, kde byli převážně muži. V České Miss jsme ale najednou byly samé ženy. Spolupráce se mi natolik osvědčila, že se jimi obklopuji co nejčastěji i nyní. Nikdy mě například nenapadlo vidět v nich protivníka. Někdo říká, že některé ženy, když obsadí vysoké místo, tak tam nepustí konkurentky. Já ale hledám spojence. Nehledím na to, jestli jde o muže nebo ženu, ale jaký budí ona osoba dojem jako člověk. Hodně cestujete, žijete v zahraničí. Jaký zvuk mají české ženy ve světě? Mohu říci, že české manažerky jsou opravdu hodně ceněné. Pro svoji pracovitost, odvahu, cílevědomost, touhu něco dokázat, a také je na ně stoprocentní spolehnutí. U nás se ženy také učíme oceňovat. I když například pro mnoho lidí je stále ještě podivné, pokud by velkou firmu nebo jadernou elektrárnu měla řídit mladá a krásná žena. Někteří stále bojují s podezřením, kdy přemýšlí, jak se na takové místo mohla dostat. Ovšem situace se od těch 90. let hodně změnila. Jak vnímáte rozdíly mezi českými ženami a dámami žijícími v zahraničí? Co byste z tohoto pohledu poradila Češkám, které chtějí budovat vlastní kariéru? Myslím, že české ženy by se měly ještě více uvolnit. Uvědomit si, že můj manžel je můj partner, a že to není soupeření, ale právě partnerství. Také bychom měly být více odolné vůči stresu. Nebrat si práci domů, protože když řešíme větší problémy, často máme tendenci mluvit o nich ještě i v soukromí. Muži toto zvládají lépe. Ti to v práci takzvaně zaklapnou a domů si práci netahají. Máte mnoho rozličných aktivit. Od klasického byznysu až po filantropii. Co vás nejvíce naplňuje? Dnes je to jednoznačně filantropie. V byznysu už moc aktivní nejsem, prodala jsem soutěž Česká Miss před čtyřmi lety, protože jsem se jí nemohla už tak plně věnovat. Byla to krásná práce, ale předvedla jsem už, co jsem mohla. Co se týká jiných aktivit, jsem vděčná tomu, že díky svému muži a investicím naší rodiny v médiích, mohu pozorovat jejich vývoj. Celý život jsem se jim věnovala a vydavatelský dům je pro mne obrovská příležitost se stále učit, protože svět komunikací se velmi změnil. Je to jiný svět, než když jsem v něm začala pracovat. Dříve jsme byli zvyklí, že v určitou hodinu jde večerníček nebo zprávy, dnes si můžete všechno navolit. Mé děti například vůbec neznají klasický televizní model, který byl za nás. Když přijedeme někam, kde je klasická televize, tak mé nejmenší dítě jezdí prstem po obrazovce a nechápe, že si nemůže navolit program. jako například na iPadu (úsměv). Začínáme tedy v podstatě nanovo. Média dnes hledají, jakým způsobem budou fungovat dál, jakou formou se budou šířit nebo jaké služby budou nabízet. Toto trápí celý svět. Své pracovní aktivity musíte skloubit s péčí o čtyři děti. Jak to zvládáte a musela jste něco obětovat? Poradila byste něco zaměstnaným maminkám? Je to obtížné, musíte si uvědomit své priority a mantinely. Já sama jsem si musela říct, co je pro mě důležitější. Čas s dětmi, nebo budování kariéry? Nedokážu se totiž plně odpojit od dětí, musím mít jistotu, že když pracuji, je o ně stoprocentně postaráno, abych se já mohla maximálně soustředit na práci. Musela jsem z některých svých aktivit ustoupit, ale přiznávám, že mě to potkalo už ve věku, kdy jsem si mohla dovolit pracovat, jak jsem potřebovala. Samozřejmě mi pomáhá, že na to nejsem sama. Mám zázemí, chápavého muže a pomocníky. Kdybych byla maminkou, která nemá takové možnosti, kdybych si nemohla dovolit zaplatit chůvy, tak by to samozřejmě bylo obtížnější. V takovém případě končím s radami a opravdu hluboce smekám před maminkami, které na to jsou samy.