Rodina, či kariéra? Kdy už ta otázka zmizí?

24. ledna 2022

Článek Michaely Bakala pro deník Hospodářské noviny u příležitosti vyhlášení ankety TOP ženy Česka byl otištěn 21. ledna 2022. V originální verzi je k dispozici zde

 

Češky častěji než jejich vrstevnice v zahraničí volí opatrný přístup ke kariéře. Vedou je k tomu snad jiné životní priority, nebo zde máme co dělat se systémovými problémy či společenskými bariérami? Příklady odjinud ukazují, že kariéru s rodinou skloubit lze a že prospěch z toho má celá společnost, která je bohatší a spravedlivější.

Leden je pro mě tradičně ve znamení příběhů. Speciálně těch, které se odvíjejí okolo podnikatelek, manažerek a dam z veřejného sektoru, zkrátka všech inspirativních účastnic ankety Hospodářských novin Top ženy Česka. Jako patronku této ankety mě náramně těší, že i letošní ročník je plný silných příběhů o odhodlání, píli a úspěchu. Jako žena jsem zároveň hrdá na všechny dámy a dívky, které se v uplynulém roce pustily do něčeho nového, posunuly své životní cíle či jinak ukázaly, že se „toho nebojí“. Ať už jim to vyneslo zmínku v novinách, nebo jen dobrý pocit ze sebe sama.

Aktivní a sebevědomé ženy jsou ku prospěchu celé společnosti. O čísly měřitelných aspektech mluví například nedávno zveřejněná studie společnosti McKinsey, která zkoumala ekonomický potenciál žen v Česku a dalších zemích regionu. Ženy u nás podle této studie přispívají do HDP 38 procenty, zatímco v zemích na západ od našich hranic je to o necelých 10 procent více. Pokud by postavení žen na pracovním trhu posílilo, tedy kdyby se zvýšila zaměstnanost žen a obsazovaly by vyšší pozice, HDP Česka by se do roku 2030 mohl navýšit o více než 7 procent ročně oproti odhadovanému vývoji. To odpovídá zhruba 450 miliardám korun každý rok, což – považte sami – není v současné situaci úplně marné.

Češky o kariéru nestojí. Anebo?

Díky tomu, že znám prostředí v řadě zemí na různých kontinentech, mohu zodpovědně říct, že české manažerky a podnikatelky se rozhodně nemají za co stydět. Jen je jich u nás v porovnání s jinými západoevropskými státy znatelně méně…

Přestože je v Česku podíl žen mezi absolventy vysokých škol stejný jako například ve Skandinávii, zastoupení žen v manažerských postech je u nás nižší a nižší s tím, jak jdeme v hierarchii firem nahoru. Na těch úplně nejvyšších postech jsou u nás 4 procenta žen, zatímco na severu Evropy je to celá čtvrtina. Pro kontext je důležité zmínit, že firmy s vyšším zastoupením žen ve vedení mají v průměru i vyšší ziskovost.

Vysvětlením by mohlobýt, že Češky mají zkrátka jiné priority než kariéru. Ale dost možná hraje roli nedostatečné zázemí a podpora, které by jim umožňovaly lépe skloubit osobní život, rodinu a práci. Tohle není téma jen pro politiky, nepotřebujeme hned nové zákony a regulace. Firmy, které jsou chytré a vědí, že se jim péče o talenty dlouhodobě vyplatí, se toho mohou chopit samy od sebe.

V naší zemi také stále narážíme na mnohdy až archaické předsudky, které se vztahují k ženám a jejich kariéře. Tlak blízkého okolí a tíha společenských očekávání vede ženy k pochybování nad svou rolí, nad svými ambicemi. Tou hlavní otázkou často bývá právě ta, do jaké míry se mohou věnovat jiným věcem než péči o rodinu a děti. Jak dlouho mohou odkládat své mateřství, případně mohou si dovolit nechtít děti vůbec? Jak si najít místo v mužském kolektivu, jak se s muži porovnat a jak u toho stále zůstat ženou, a ještě k tomu spokojenou ženou.

Navíc situaci aktuálně komplikuje pandemie. Poslední dva roky nežijeme v normálním světě, takovém, ve kterém šlo daleko více plánovat a předvídat. I my ženy jsme se tím pádem dostaly do situace, že musíme být ještě více flexibilní, a to jak v práci, tak i v rodině. Ze všech stran čelíme zvýšeným nárokům. Musíme být trpělivé, žít a pracovat svým způsobem v nejistotě, a přitom neztratit optimismus a cíl.

Skandinávská inspirace

Dovolte mi se ještě jednou vrátit k první a asi nejzásadnější otázce vyřčené o pár řádků výše, tedy té týkající se volby mezi kariérou a rodinou. Dle mého to nemusí být – a opravdu ani není – situace „buď anebo“. Právě severské země nám svým příkladem ukazují, že kariéru a rodinu skloubit lze. Nádherným příkladem je Švédsko, které se podle posledních dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stalo zemí s nejvyšší účastí žen na trhu práce: Švédek je zaměstnaných 75,4 procenta, zatímco průměr zemí OECD činí 61,4 procenta.

Švédsko je dlouhodobě silným zastáncem rovnosti žen a mužů a jejich hlavním krédem je, že každý člověk bez ohledu na pohlaví má právo pracovat a živit se sám, ale zároveň také najít rovnováhu mezi svou kariérou a rodinným životem. Švédsko v naplňování této zásady ušlo dlouhou cestu, která započala už v 80. letech minulého století a jejíž součástí je nejen legislativa zabraňující diskriminaci, ale také řada podpůrných mechanismů, ke kterým patří například sdílená rodičovská dovolená.

Ve Švédsku trvá celkem 480 dní (přibližně 16 měsíců) a oba rodiče jsou – z důvodu rovnosti žen a mužů – vyzýváni, aby se o dovolenou spravedlivě podělili. Není to jen prázdná výzva, pro každého rodiče je ze zákona vyhrazeno 90 dní, které nelze na druhého rodiče převést. Když se dnes projdete po kterémkoli švédském městě, narazíte tak v jeho ulicích a parcích na spousty tatínků s kočárky, kteří spolu klábosí a popíjejí kávu, zatímco se starají o své děti. Jsem si jistá, že podobná změna v nastavení péče o děti je možná i u nás v Česku. Pokud chce nová vláda nastartovat českou ekonomiku a podpořit rodiny, měla by se Švédskem inspirovat.

„JAKO ŽENA JSEM HRDÁ NA VŠECHNY DÁMY A DÍVKY, KTERÉ SE V UPLYNULÉM ROCE PUSTILY DO NĚČEHO NOVÉHO POSUNULY SVÉ ŽIVOTNÍ CÍLE ČI JINAK UKÁZALY, ŽE SE ZKRÁTKA NEBOJÍ.“

Důležitým tématem, které v tomto kontextu cítím, je i existence pomyslného skleněného stropu a rozdílné odměňování ženy a mužů. Mají vůbec šanci dosáhnout stejného postavení a vydělat stejné peníze jako muži? Ukazuje se, že zatím tak úplně ne. Pokud jde o rozdíl v odměňování žen a mužů v zemích EU, Česko s 18,9 procenty má pátý nejvyšší. Převedeno do čísel: hrubá hodinová mzda průměrné Česky je o pětinu nižší než u průměrného Čecha. Čest firmám, které se rozhodly tuto situaci řešit a platy mužů a žen srovnat.

Co dokáže ženský leadership

Ne vše se však dá vyjádřit čísly. Alespoň pro mě je stejně tak důležitý také ten méně materiální aspekt ženského leadershipu. Ženy jsou totiž obvykle – a když se dívám na příběhy oceněných dam, věřím, že po právu – spojovány s empatií, schopností spolupráce a uměním spojovat. Nejsem jistě sama, kdo potřebu toho všeho v poslední době cítí doslova na každém kroku. Věřím, že to jsou právě ženy, kdo může vnést racionalitu do veřejné debaty a pomůže stmelit naši polarizovanou společnost.

A to na všech úrovních, možná dokonce i na té nejvyšší. Blíží se prezidentské volby a napadá mě hned několik dam, které za těch 18 let prošly naší anketou a tohoto úřadu by se ujaly se ctí. Jedna žena se do prezidentského klání již přihlásila a doufám, že další budou následovat. Beru to jako velmi pozitivní signál a příležitost pro naši společnost. Bez ohledu na výsledek to bude jistě zajímavá kampaň a debata. Už se na ni těším!

Když se dívám okolo sebe, sílí moje víra, že v pozitivní změny přicházejí. Možná ne tak rychle jak bychom si přály, ale postavení žen v Česku se přeci jen mění. Doufám, že alespoň malým dílem k tomu přispívá i naše anketa. TOP ženy Česka jsou oslavou nejen úspěšných žen, ale všech žen, které mají kuráž. Pevně doufám, že budou inspirací pro ostatní. Je důležité to zkoušet a nevzdávat se!

Michaela Bakala, filantropka,
patronka projektu TOP ženy Česka

Podobné články

Cookies

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby.
Detaily cookies zde

Zavřít

Můžeme použít cookies?

Přijmout Vybrat nastavení